Výživa podle ročních období

Každé roční období nám přináší něco jiného. To co zrovna venku roste, je to co naše tělo potřebuje. Například v létě naše tělo potřebuje schladit a právě k tomu se mu nabízí čerstvé ovoce a zelenina se svým chladivým a neutrálním charakterem, které v tomto období dozrává. V zimě naopak potřebujeme zahřívat a vyživovat naše ledviny, které tradiční čínská medicína nazývá radiátorem našeho těla. Proto jíme uskladněnou kořenovou zeleninu, které mají teplejší charakter a čerstvé saláty omezíme na minimum. Samozřejmě bereme v úvahu, že žijeme v Čechách, v mírném klimatu, kde se nám střídají 4 roční období. Jinak vypadá ración jihoevropanů a už vůbec lidí, žijících v tropickém pásmu.

Na jaře – z hlediska energetického je charakteristické tíhnutí k pólu jin. Úprava stravy by se měla od té zimní (viz konec tohoto článku) změnit, měla by být rychlá, z čerstvých surovin ponechaných na vodě nebo v páře jen po nezbytně dlouhou dobu. Je vhodné se vyhýbat dlouho vařeným pokrmům a v každém případě pokrmům pečeným. Všechna jídla by měla být posypána či ozdobena zelenou natí (viz kapitolka Divoké zeleniny), kterých je v jarní přírodě hojnost (nejen supermarketové řeřichy, bazalky a pórek, ale zejména veškeré venkovní či skleníkové výhonky – pažitka, jitrocel, kopřivy, pampeliška, sedmikráska, bršlice kozí noha, popenec, jarní cibulka, nespočetné druhy salátů, čekanka, později kerblík, natě celeru, kedlubny a dalších druhů zeleniny).

Podíváme-li se do kalendáře českých tradic, uvidíme, že jaro je především ve znamení čtyřicetidenního půstu, který měl a má význam na různých úrovních. Kromě funkce spirituální má pochopitelně také funkci očistnou – následuje po období masopustu, které je vyvrcholením zimního debužírování, zároveň však už ve svém názvu skrývá blízký "maso půst" tj. bezmasé období. Bez ohledu na židovsko-křesťanskou tradici jistě chápeme, proč právě během brzkého jara, nota bene po týdnech hodování a zabijaček, je vhodné se zříci masa a případně dalších živočišných produktů ("veganské" půsty byly v křesťanské tradici docela obvyklou věcí). V některých dobách a krajích se mnoho jiného než sušené, solené a nakládané maso přes zimu skladovat nedalo, takže zimní strava podle veškeré logiky byla spíše jangová. Játra, která tím pádem přes zimu dostala zabrat, měla během půstu jedinečnou šanci se regenerovat. Problémy s játry jsou totiž způsobeny jak přemírou stravy tučné, smažené, pečené a zahrnující oba extrémy, tak zejména přejídáním se a jídlem na noc.

Jarní strava by měla být tedy skromná. Ať už věříte v půst nebo ne, játra vám v každém případě poděkují, odpustíte-li si v předvelikonočním období opulentní večeře, porce jídla přetékající z talířů, přemíru smažených a fritovaných specialit a pečiva všeho druhu. Strava by se měla orientovat spíše na kvalitu než na kvantitu. Takovým odlehčením talíře či půstem (i když nás k němu nenutí tenčíci se zásoby potravy, jako tomu bylo u našich předků) pomůžeme nastartovat velkým očistným procesům v těle, které jsou pro jarní období nenahraditelné. 

Chuť jara je především kyselá. Slunce ještě nemělo dost času na to, aby v ovoci a zelenině vytvořilo zásobu cukrů, a tak veškerá zelenina dostupná přirozeně v tomto období má chuť nakyslou až kyselou, někdy palčivou, vždy ale osvěžující. Kyselou chuť, jež je pro játra ideální, můžeme dále podpořit hojnějším užíváním ume octa, vinného či rýžového octa, nálevu z kyselého zelí, citrónové šťávy nebo koncentrátu, a nic se nezkazí ani zázvorovou šťávou nakapanou do polévky či jídla v závěru vaření. Obecně je vhodné jíst menší porce, dobře kousat, denně konzumovat bílou (dlohou) ředkev zvanou daikon, případně i čaj z pelyňku. Nezbytností je obohatit jídlo o vše čerstvé zelené a nešetřit zelenými posypkami.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Jesli pochybujete, že se naše fyzická těla během roku mění, tak zvažte sezónní změny divokých zvířat. Pozorné sledování ročních období nám dovoluje všimnout si změny i na nás samých. Podle období můžeme rozhodnout, kdy omezíme příjem určitých jídle a čím je nahradit. Nebrat ohled na sezónní dietní požadavky může lehce vést k akumulaci nadměrného množství jedné nebo více šťáv (ty souvisí a určují naši tělesnou konstitucí) a výsledná nerovnováha může vyústit v nemoc.

V praxi to u nás vypadalo kdysi dávno tak, že člověk jedl pouze to, co mu příroda v danou dobu nabídla v hojném množství. V létě byl sběračem plodů bohatých na cukry a škrob. Jeho slinivka se naučila v tomto období produkovat enzymy, jež pomáhají rozkládat právě tyto látky. S podzimem postupně přecházel na kořínky a v zimě na maso. Na jaře začal vybírat ptačí hnízda a konzumovat vajíčka… Tomu se samozřejmě podřídila funkce slinivky a dalších orgánů – sice se to dělo před tisíci lety, ale tyto informace v nás následně zůstaly zakódované až do dnešních dnů. Proto jíst maso je vhodné v zimě, kdy se potřebujeme zahřát a dodat si energii, zatímco v létě bychom se měli naopak přeorientovat na ovoce a zeleninu. Bylinky jsou výjimka, protože v různou roční dobu bývaly k dispozici v odlišné podobě i nejrůznější druhy. Některé byly vlastně univerzální. Třeba taková pampeliška je od jara do podzimu zdrojem zelené nati, v zimě je pak možné vyhrabat z půdy její kořeny. 

Dnes je ovšem podobné dělení stravy v praxi velice obtížné, protože v obchodech je k dostání naprosto vše bez ohledu na roční dobu. Ovoce je k mání i v zimě, ačkoli bychom ho vlastně v tu dobu jíst neměli. Podobně se vyplatí vyvarovat se nejrůznějších exotických druhů, zejména citrusů. Mají totiž chladivý účinek, což náš organismus uprostřed zimy nepotřebuje. Není na to zkrátka zařízený, takže pak můžeme mít zažívací problémy.

Naši předci museli pro získání potravy vynaložit vždy velké úsilí, měli velký energetický výdej ve srovnání s příjmem. Dnes pro získání potravy stačí zvednout telefon a objednat si menu. Tuků (energeticky nejbohatší složky potravy) měli naši předci vždy nedostatek a z velké části byl rostlinného původu, tedy zdraví prospěšný. Dnes máme tuku nadbytek, a především toho živočišného, který je zdravotně nevhodný, případně chemicky upraveného, který je ještě nevhodnější. Naši předci jedli hlavně to, co jim příroda sama nadělila, případně co sami vypěstovali či ulovili. My jíme hlavně to, co je chemicky ošetřené, upravené, konzervovaná, přibarvené a chuťově doladěné. Přírodních složek máme minimum. Geneticky naprogramováni jsme ale stejně, jako byli oni. Díky tomu je dnes každý druhý člověk na planetě obézní, většina z nás bere nějaké léky a snad ani jeden nejsme skutečně zdráv. 

Překonat tuto nehezkou situaci můžeme, pakliže se odvážíme ke změně. Tato změna začíná změnou myšlení. Každý člověk je zodpovědný za své zdraví a každý ho může plnou měrou ovlivnit. Dožadovat se po někom druhém, aby nás vyléčil a obviňovat jiné za to, že se jim to nedaří, je důkaz toho, že jsme v životě něco velmi důležitého nepochopili. Je pravda, že některé nemoci jsou dědičné, jiné jsou nevyléčitelné, spousta jich je smrtelných a málokteré je snadné se zbavit. Nejdůležitější moment je tedy prevence. 

To, co všichni budeme muset jednou udělat, je uvědomit si důležitost našeho zdraví a převzít za něho plnou zodpovědnost. Každý člověk se bude muset naučit žít v souladu se sebou samým a s přírodními zákony, z nichž vychází. Ty jsou vždy platné a neměnné a velmi tvrdě trestají naše prohřešky. Čím dříve toto uděláme, tím dříve se budeme mít dobře. Ušetříme problémy sami sobě i svému okolí. Budeme žít šťastný a spokojený život. 

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Jak se stravovat v zimním období: Když nastupuje zima, tak teplo z léta a podzimu přechází do chladu, z holistického pohledu to znamená že, jang nastupuje do jinu, který v zimním období převládá.  Je to období, kdy vše směřuje dovnitř, energie se stahuje a ubývá. V tomto období je vhodné chodit dříve spát, ubrat aktivity a obracet pozornost dovnitř, například meditací. Z vnitřních orgánů sem náleží plíce a tlusté střevo. Doporučeje se jídlo vařit déle než babím létě, protože delším vařením získá více energie jang, které vyrovnává venku chladiví jin. Také je vhodné do jídelníčku zařadit více sladkokyselách potravin, kysané zelí, nakládanou zeleninu a jablka. Měli bychom se vyvarovat tropickému a subtropickému ovoci, které je sice proklamované jako nezbytný zdroj vitaminů, ale ty získáme i z ovoce a zeleniny našeho pásma a hlavně se uchráníme před silným vnitřním chladem, které toto ovoce po požití uvnitř našeho těla způsobuje. V zimě je vůbec vhodné veškerou zeleninu i ovoce lehce povařit či napařit. Je lépe stravitelnější a nezatěžuje tolik trávicí systém a náš radiátor těla – ledviny, které už tak mají co dělat, aby nás dostatečně zahřáli, když je venku taková zima.

Zdroj urč. částí textu: Honza Jícha a časopis Zrnění