Nebezpečí rafinovaného cukru

Zákon přírody žádá, aby potrava zůstala ve své přirozené podobě neloupaná, nerafinovaná, nekonzervovaná, ušetřená vysokých teplot. Tento zákon je vytrvale porušován při průmyslové výrobě potravin. V cukrovarech, při výrobě řepného bílého cukru v něm zůstávají už jen uhlohydráty.

Příroda nevytvořila rafinovaný cukr


V každé přirozené potravině jsou její složky ve vzájemně harmonickém poměru, vzájemně se doplňují a mají svůj důležitý účel pro trávení. Například ke strávení pšeničného zrna jsou nepostradatelné otruby, protože obsahují mj. vitamin B a vápník, potřebné při trávení škrobu a cukru, které najdeme uvnitř zrna. Když vitamin B a vápník schází, musí je dodávat tělo z kostí a zubů, a tím je oslabuje. Nastává porucha rovnováhy. Podle některých odborníků na výživu je cukr stejně nebezpečný jako tabák. V USA na něj chtějí uvalit daň.
Dvacet až třicet prvků, součást cukrové řepy, případně třtiny, jsou při výrobě rafiovaného cukru odstraněny. Při trávení se cukr štěpí na glukózu a fruktózu, které vstupují do buněk za pomoci inuulinu. V buňce se rychle spálí, přičemž vznikají miliardy droboučkých buněčných briket, molekul ATP. A ty pak pohánějí všechny procesy v organismu, stah svalů, stavbu bílkovin, ukládání zásob, růst orgánů, odbourávání živin a trávení. Molekuly ATP také udržují tělesnou teplotu a pomáhají nabíjet elektricky i naše nervové a jiné buňky. Po jídle se tedy cukr dostává velmi rychle ze střev do krve a odstraňuje únavu. To je výborné, jen kdyby uvedený stav trval delší dobu. Jenže v krátkém čase dochází k větší únavě až ochabnutí. Při náhlém zvýšení hladiny krevního cukru (glukózy) nad normál, nastává zvýšený přísun inzulínu do krve, což způsobí nepřiměřeně velký pokles glukózy a v důsledku toho opět zvýšení únavy. Rafinovaný cukr však neobsahuje vůbec žádné enzymy, vitaminy, ani minerální soli, proto sice povzbuzuje, ale také  škodí. Co dělat proti takové opakované únavě?


Trvale zvýšená hladina glukózy v krvi je velmi nebezpečná. Čím víc glukózy v krvi, tím víc jsou poškozovány bílkoviny ve všech částech těla. Molekuly glukózy tyto důležité enzymy, stavební jednotky a transportní vozíčky, zevnitř provážou a znehybní, takže ztratí svou funkci. Stárnou bílkoviny kolagenu a tím vznikají vrásky, začne špatně fungovat hemoglibin v červených krvinkách, zhorší se vidění, naruší se vedení nervů, je ohrožena činnost ledvin, jater a vlastně všech orgánů. Když v důsledku cukrem navozené glykace bílkovin postupně ztrácejí prožnost třeba plíce a cévní stěny, je to už zásadní zdravotní problém. Diabetici a milovníci sladkého tedy rychleji stárnou a mohou se u nich objevovat různá, často kombinovaná onemocnění. V tomto smyslu je cukr opravdu démon.


Troška čokolády anebo sladkého nápoje sice rychle pomůže, ale dostáváme se do začarovaného kruhu. Játra rychle pošlou glukózu z pamlsku do krve a tím způsobí příjemný osvěžující pocit. Jedy se chovají podobně. Jednou cigaretou nebo šálkem kávy dosáhneme obdobného účinku. Lidské orgány takové znásilňování vydrží dost dlouho, ale nakonec se vyčerpají a už nejsou schopny reagovat normálně. Následují civilizační nemoci.


Známý americký lékař Dr. Quinley píše o nezbytnosti zákazu výroby a dovozu bílého cukru, stejně jako heroinu. Další lékař Dr. Walker ve své knize „Jak zůstaneme mladí“, potvrzuje následek stálého požívání bílého cukru obdobně jako u omamných jedů. Někdo může namítat, že bílého cukru konzumuje pouze malé množství. Bílý rafinovaný cukr je však obsažen v mnoha potravinách, téměř v každé potravinové konzervě. Průměrná denní spotřeba cukru je přibližně čtvrt kilogramu na osobu.

Pozor na nedostatek vápníku (hypokalcémii), zakyselení organismu


Ožebračování organizmu o vápník cukrem je zvláště škodlivé u dětí, u nichž se nedostatek vápníku projevuje zubním kazem. Přesto, pod vlivem masivní reklamy děti ve velkém konzumují limonády, sladkosti, cukrovinky - potraviny s obrovským množstvím energie, což vede k hyperaktivitě dětí a mladistvých a druhotně k dalším psychickým problémům. Na konzumaci sladkého vzniká psychická závislost.
Nedostatek vápníku a minerálních solí, mj. v důsledku nadměrného požívání bílého cukru zvyšuje náchylnost k mnoha typům onemocnění. Objevují se bolesti hlavy, únava, přecitlivělost, sklon k depresi, zapomnětlivost, zácpa, ochabnutí potence, zubní kaz, onemocnění kloubů a páteře, neurózy, duševní choroby aj.